Phuket, Thajsko

Dneska už velmi rozšířená turistická oblast. Phuket je největší ostrov Thajska.

Nebudu psát jak daleko od Bangkoku leží a podrobné zeměpisné info, jelikož si myslím, že toho lze na internetu najít již velmi mnoho.. Chtěl bych spíše napsat něco o vlastních zážitcích a zkušenostech. Možná i převést atmosféru a celkovou náladu, kterou jsem měl a v Phuketu pociťoval.

Vše tedy jako obvykle začíná v letadle. Letištní akce všichni známe, je důležité se dobře připravit na dlouhý let. Jediný poznatek, který v průběhu letu mám je, že bych si určitě do příště s sebou vzal zvlhčovací nosní sprej, jelikož dlouhé lety a suchý vzduch z klimatizace dělá opravdu nedobrý pocit od nosu počínaje a plícemi konče. Nikdy jsem před odletem do Thaiska tak dlouho cestu nepodnikl, proto jsem úplně nevěděl co mě čeká.

Zdali cestujete v zimních měsících určitě po příletu na Phuket nedoporučuji navlíkat na sebe při vystupování to, v čem jste do letadla nasedli. Pokud tedy nechcete přijít k infarktu hned při výstupu z letadla.

Na Phuketu jsme měli úžasnou možnost spát v luxusním ubytování v oblasti, která je celkově přizpůsobena luxusním hotelům a nadstandardním vilám. Nádherný pohled...

 

...teda až po tom, co do takovéto oblasti dojedete. Do té doby z taxíku můžete vidět horu odpadu a celkem zděšení jak mohou lidé žít. 

Nicméně postupem času zjistíte, že tento svinčík patří k jejich kultuře a oni sami nemají s žitím vůbec žádný problém a v podstatě já za sebe můžu říct, že mi postupem času z bince začlo vykukovat to hezké. Martin byl taky celkem zděšen co se to po cestě děje a já jsem se ho s nervozitou a vnitřním mnohem větším vyděšením snažil uklidňovat, že takto to určitě všude vypadat nebude.. Po asi hodině a půl cesty přišla jedna zatáčka, druhá zatáčka a před očima se nám zjevila snová krajina. Nicméně jsme posléze poznali, že je to hodně často opět i o penězích. 

Myslím, že každý bude mít na věc jiný pohled, podle toho, kde se právě na Phuketu nachází a taky samozřejmě s kým. My měli velké plus, že s námi byl celou dobu super kamarád. Je na Phuketu několikrát do roka a z toho plyne, že zná danou destinaci velmi dobře. 

První co se dělo, když jsme dorazili nebylo ani moře, ani opalovačka, ale nákup tamního exotického ovoce. Po cestě na trh jsme se hned zastavovali v půjčovně skůtrů. Já jsem na veškeré moto věci celkem nešika, takže jsem vnitřně jásal, když mi milá paní půjčující dávala asi jeden z nejhezčích a nejnovějších skůtrů. Asi kvůli toho, jak jsem se příjemně usmíval :) 

Nicméně po chvilce, kdy se na mě koutkem oka dívala, jak jsem hledal, kde se ta věc startuje, trošku změnila názor. Rychle za mnou přiběhla a ptala se jestli jsem na tom někdy jezdil. Já ji odvětil, že nikdy a ona mě rychle přesedlala na ten asi nejstarší a nejošuntělejší co tam byl. Je pravda, že jsem byl trochu naštvaný, nicméně jsem si říkal, že při pohledu jak hledám díru na klíč, její úsudek chápu. 

Obzvlášť ve chvíli, kdy jsem hned po dvou zatáčkách co jsme vyjeli z půjčovny skůtr málem rozsekal a sebe taky.. Díky bohu z toho byly jen škrábance (jeden větší - moc fajn při koupání v moři). Motorka zůstala celá, až na boční zrcátko, které utrpělo podstatnou újmu..

Abych nevypadal jako úplné trdlo, rád bych zdůraznil, že to bylo mikro pískem na cestě.. Řekli mi to pak asi tři domorodci, že to je věc na kterou by se měl dávat pozor..  V lékárně jsou na trdla připraveni. Když jsem přišel a ukazoval na svou krvavou ruku, tak měl prodavač už mast nachystanou v ruce a jen se pousmíval se slovy ''Welcome to Thailand.''

Marakuja 

Když se vrátím k ovoci, byl jsem osobně velmi překvapen z úplně všeho co jsem ochutnal. Nemyslel jsem, že by se chutě ovoce mohly tak lišit, oproti ovoci, co můžeme koupit doma. Nicméně mohou. Pro mě je favoritem číslo jedna - dragon fruit neboli dračí ovoce. 

Dračí ovoce

Jídlo obecně bylo vynikající. Lehučké, nudle boží, rýže boží. V mnoha restauracích si díky turismu můžete dát pomalu už i vepřo knedlo zelo, ale pro klasiky tradičních českých chutí doporučuji i přesto vyzkoušet chutě netradiční, protože nakonec zjistíte že víc než po celé zeměkouli přítomný burger s mletým bůh ví čím bude v Thajsku mnohem přijatelnější a chutnější jejich originální Pad Thai. Obsluha je většinou příjemná, nicméně musíte brát v úvahu, že když přijdete do restaurace, která je neustále plná na nějaké hlavní třídě, bude se k vám obsluha chovat více nevšímavě než někde, kde bude pár stolů s majitelem, který je rád, že si může párkrát denně něco ukuchtit. To je ale stejné jako u nás i všude jinde nejen v Thaisku. Fakt je ale ten, že u nás v Česku mám někdy z číšnice docela strach, když si např. na tatarku vzpomenu později. Na Phuketu jsem takový pocit neměl ani jednou, ale zase, tam jsem si ještě nikdy neobjednal pozdě tatarku..

Noční život byl skvělý, pokud se tedy jdete podívat někde, kde tento noční život je. Všude blikající světla, lampy, svíčky, žárovky, neony, všechny vůně světa, čerstvé ovoce, ryby, stánky se smaženými, pečenými nebo čerstvými dobrotami. Přesně tak, jak je známe z dokumentů. 

Akorát s výhodou, že je konečně můžete vyzkoušet taky a pořádně i cítit každou vůni a každý pach kolem. Všechny chutě nejsou pro naše zvyklé EU jazýčky úplně lahůdka, ale dáte si jednou a pak už nemusíte.

 

Horší je to s ostrým a hodně ostrým jídlem, protože záchody byste kolem dokola hledali těžko. Proto se doporučuji dopředu optat co je spicy a co není. V globálu pro mě trhy a noční život bylo něco natolik nezapomenutelného, že bych se chtěl do Thajska určitě vrátit. 

Okusili jsme i pár výletů, které můžete zakoupit v budkách na plážích. Fakt je ten, že po různých zkušenostech z dřívějška, jsme si dávali hodně pozor, který výlet si vybereme aby opravdu odpovídal tomu, co nabízí v letáku. Aby se nestalo, že se chcete projet v podmořské lodi, kde můžete sledovat podmořský život a místo korálů s mnoha rybkami vidíte jen dvě mořské rozpláclé okurky na dně masírující polo zdechlou hvězdici s komentářem průvodce, že zrovna dneska všechny rybky mají asi siestu, ale aspoň že tam je ta hvězdice. 

Byli jsme u velkého budhy, viděli jsme slony, sjížděli jsme tamní řeku na vorech, viděli jsme světoznámé ostrovy kolem Phuketu a musím říct, že všechno bylo super a neměl jsem ani na chvilku myšlenku, že by mě něco nebavilo nebo že bych si před tamními lidmi přišel jak chodící peněženka, což jsem na jiné straně naší zeměkoule měl. 

Celkově pro mě byla dovolená na Phuketu opravdu úžasný zážitek a jsem velmi rád, že jsem se tak daleko mohl podívat. Vidím, že mi Asie bude blízko, nejen pro luxusní moře a pláže, ale i kvůli lidem a celkově je pro mě tato destinace stále zahalena do určité mlhy tajemna, náboženství, historie a energie, která mě vnitřně stále velmi přitahuje. Rád bych mluvil podrobněji, ale kdybych měl zacházet do úplných detailů, tak bych napsal knihu. Velmi rád odpovím na všechny dotazy, které zde vzniknou, ale jelikož si zde píši hlavně pro sebe, tak to zatím nevidím na nějakou velkou akci. :D 

Pěkný večer. Lukáš 

Kristova léta (ještě tři roky)

Letos 30.. Podívám se tady jednou za čas, přečtu si co se mi dělo, zasměji se, pobrečím si a odejdu. Nic nepíšu.. Není čas. Zdá se mi, že je všechno uspěchanější a uspěchanější.

Přesně si pamatuji místo, kde jsem věšel moji nejoblíbenější baňku na loňském stromečku a dneska už ji věším znova.. 

Fakt je ten, že kupujeme stromek na Mikuláše, zdobíme ho na Mikuláše a na Štědrý den vypadá chudák trošku jetě.. Já teda zalívám dole do kalíšku jak o duši, ale vcucne to max 5 cm nahoru po kmeni a zbytek vody se podle mě spíše vypaří, než aby to bobek vypil. Třeba zkusit zalít shora, či? No a zbavujeme se ho suchého až tak, že by dokázal chytnout za hezké slovo. Asi někdy v polovině ledna, kdy už trochu začíná zima. Ale to už je asi osud všech vánočních stromků. Tím se tedy ten interval mezi našimi stromky zkracuje.. To ale nemění nic na faktu, že se ten svět otáčí asi rychleji nebo co..  

Nejhorší je se koukat na děti mých bratranců, to už je fakt průšvih.. Nedávno jsem si povídal se zákazníkem, mladým příjemným milým bezvrásčitým usměvavým vtipným vlasatým inteligentním vysportovaným prostě dokonalým klukem, kterému bylo 18. Za mých dob, jsem měl v 18 letech dojem, že jsem opravdu ještě dítě, ale dneska celkem hledím, že někteří v 18 jsou více dospělí, než my v jejich letech. Jiná doba.. já se s Googlem musel učit, oni už se rodí s tím, že ví kde zapnout Youtube.  (Podotýkám, že píši o některých jedincích, ne všech. Opičky sem tam totiž najdeme všude. Za poslední dobu jsem se však naučil mé oblíbené heslo, a to, že podle pár bláznivých opic nebudeme přece soudit úroveň celé zoologické zahrady.) 

S tím klučinou jsme se dostali k tomu, kdy se narodil. V roce 2001. Což je rok, který mám stále živě v paměti. Byl to pro mě rok klidu, taky oslav, kdy jsem přežil armagedon i strach z toho, že v roce 2000 vybuchne svět a všichni zemřeme. Pokračoval jsem s ním v povídání a on začal s tím, že ještě nebyl na světě, když vyšel první Harry Potter, když Aneta Langerová vyhrála Superstar anebo když vylezl první Pán prstenů. Všechno, co jsem prožíval emočně, puberťácky a mám zafixováno tak, jak kdyby se dělo jen pár let zpátky. No jenže ono už to je pomalu 20 let. V tu chvíli mi ztvrdnul úsměv na rtu, zdůraznila se ona silná vráska uprostřed čela a v tom jsem si uvědomil to hlavní!!! STÁRNU!! 

Úspěšně na to ale prdím vážení. Uklidňují mě všichni ti lidi, kteří mi říkají, že třicítka byl pro ně rok, kdy si všechno užívali. Hlavně ale v tom směru, že už věděli co chtějí, jak to chtějí a měli v životě hotové základy.. Což já můžu v podstatě odsouhlasit taky. Jsem starší, dospělejší, nicméně to mimino ve mně nezmizne nikdy. Jen je méně chvil, kdy se s ním můžu pobavit a blbnout. Ale jsem rád, že si to uvědomuju.

 

Měli jsme s Martinem v létě super oslavu, kde jsme pozvali mnoho z našich známých. Martin je stejně starý, proto jsme slavili oba. Napsal bych o oslavě klidně článek zvlášť. Ale jednou z podmínek u psaní je, že byste měli vědět o čem píšete. A jelikož jsem byl sťatý jako dělo, tak z toho bohužel nic moc nebude.. Jediné co k tomu mohu napsat je to, že miluju svou rodinu a kamarády a hudbu a rum. A že jsem si to určitě užil a zapil tak, jak se má. :) (možná i trochu více..) 

A v další fázi roku mám ještě jednu novinku. Vdala se mi ségra!! Naše jediná květinka si našla svou včeličku :) Bylo to super krásné.. Já svědek, takže samozřejmě v nervu už od rána. Aby všechno klaplo, aby se jim to líbilo. Už jen tím, že vše bylo chystáno pro mou sestřičku, muselo vše cvaknout na 150 procent. Takže hned ze začátku na hlavní pochod hudba nevyšla. Dále, jak novomanželé nechtěli dělat zvyky, tak je dělali a dokonce jsem slyšel, že nechtěli ani ohňostroj, takže ho měli a prskavky taky ne.. takže je měli.. Mi to prostě přijde efektní na fotky, tak jsem to musel pořešit. Nicméně se svatba vyvedla, nepršelo, babičky brečely, mamky taky, nevěsta taky, ale já měl s sebou věci na opravu jejich fasádky, tak dobrý a všichni se bavili. Minimálně hodinu před obřadem jsem na nerva a na tajňačku vypil asi půl sedmičky slivovice. Modlil jsem se pak, ať mě nešlehne hned na začátku svatby, ale dobrý. Nikdo nic nepoznal. Mám nový poznatek. S adrenalinem se veškerý alkohol vypudí už ve chvíli, kdy ho spolknete a nic vám díky bohu není.. proto radím, že pokud jste nerves, zkuste jinačí varianty než alkohol. Nemá to cenu, jen se vám to prodraží. (ikdyž na svatbě vlastně neprodraží) (pokud to teda není vaše vlastní svatba) (ale to byste asi nebyli svědkem) (haha) (ha) (ha) (ha) no pokračujeme.. 

O svatbě se chci rozepsat více. Byl to velký zážitek, máme super fotky a i dojmy samozřejmě. Proto chci věnovat jeden článek jen tomu. Těším se, až si to tady budu číst po 5 letech a osvěžím si, co se dělo, než

jsem byl opět dělo. Je to taková fajn kronika ten blogger :) 

No a teď jsou tady Vánoce. A na mě dolehl stav, kdy si uvědomuju, že je třeba se zastavit a trochu spočnout. To je opravdový důvod proč Vánoce slavím a mám je rád. Je to takové známé stále se probírající klišé. Nicméně já na pár dní opravdu vypnu. Dělám si plány na 2020 a vnímám to tak, že práce a peníze jsou věc jedna, a duševní zdraví ovlivňující nejen náladu, ale i zdraví fyzické, je věc druhá. Takže vlastně zase stresy z toho, že vím, že nemám stresovat a stejně stresuju. No co už.. hlavní je se z toho co? Víme všeci ;)

Zatím. Luke 😘

(to už si nepamatuju) 

(to taky ne)

(to už vůbec) 

(a tohle si pamatuju živě) 

Plynule kupředu

Takže dobrý večer.

Máte taky někdy ten pocit, kdy toho chcete kamarádovi tolik říct a ve chvíli, kdy se vidíte, to taháte až z paty?? Tak to není můj případ..  :D
Je pro mě celkem uklidňující, že moc lidí o tomto blogu neví. Něco postnu totiž jen jednou za čas.. dobře, tak jednou za rok.. Ale sen velkého bloggera opravdu stále v hlavě řeším. Podle počtu postů zde můžete vidět, jak asi často.. :D Když já vždycky potřebuju dostat ten psací feeling, no :)

Takže.. salon je v chodu :) mám kolegyni Márci a chtěl bych podniknout i další kroky. Ikdyž úplně ještě nevím, jak na to. Nicméně se to v té mojí květákovité hlavince pomalu klube. 

Jedna z věcí, ze kterých mám mega radost je, že mě oslovili z Bandi.. Vlastně to je asi docela zásadní věc tohoto ročku :) Něco jsme nafotili a hrál jsem i v reklamě. Woohoo  :) 

Plní se mi přesně to, co jsem psal, když jsem přijel z Anglie. Přestal jsem šíleně toužit a dožadovat se věcí, které jsem chtěl, a začal se věnovat tomu, čemu trochu rozumím a umím.. tedy stříhat. Ta radost na obličeji zákaznice, která má nový střih je docela naplňující :) Ono vlastně paradoxně ve chvíli, kdy jsem si vnitřně oddechl a řekl si, že opravdu stačí dělat to, co dělám rád, začalo se dít i po čem jsem toužil a nedařilo se mi toho dříve dosáhnout.

Na jednu stranu myslím, že by člověk měl dělat to co chce a jít si za snem jak nejlíp umí.. V mém případě to byla vytoužená modelingová kariéra. Ale pokud i na podesáté vidím, že mi to nejde, neklape a že cesta k úspěchu by se dala projít jinudy, tak proč prostě nezměnit směr a jít kde mě to vede samo.

Myslím, že hlavní je jednoduše něco dělat, být mezi lidmi, mluvit a ona ta příležitost krásného dne přijde sama.

Splnilo se mi pár snů, které mohu považovat v životním úkolníčku za odškrtnuté a podtržené. Máte taky své vize a sny někde pohromadě? V každé knize o marketingu a pozitivním myšlení se o tom zmíní už na druhé straně.. Je to šílené ale ona ta nástěnka vizí asi opravdu funguje. Ona teda nefunguje tím stylem že bych měl přesně to co na ní je.. funguje tak, že pokaždé co mám práce až po uši, kouknu na ni na vytištěném papíře a pokračuju dál. A odhodlaně věřím, že to jednou přijde.. No a ono některé věci fakt přišly.. viz Bandi.. 

Zkuste taky, pokud jste tedy jedni z těch, kteří mají ambice něco dělat. :) 

Mohu říci, že jsem asi opravdu šťastný. 

Teďka už teda pro Bandi nepracuji, jelikož se mi u focení všech produktů po několika hodinách oči asi rozjížděly více než bylo třeba. Nebo taky třeba proto, že v některých pózách s mým 4% já asi moc neumím prorazit jako opravdový muž, nicméně jako zkušenost to bylo fajn a já si moc cením toho, že jsem tam mohl být. Jeden ze snů splněn..

Těším se na další nepoznané :) 

čauko :) Luke

najdete mě? :)

6. měsíc

Jsem zpět :)  Je to už šest měsíců a na Anglii už mám jen vzpomínky. Celá se rozplynula tak rychle jako pára nad hrncem a ani mi nepřijde, že jsem tak někdy byl a ještě k tomu tak dlouho.

Zní to možná trochu smutně, ale opak je pravdou. Konečně můžu říct, že je mi fajn a že jsem spokojen. 

Definice spokojenosti u mě znamená to, že mám možnost dále a dále šplhat ke svým cílům, které mi má "nenáročná" mysl neustále dodává. 

Popravdě byl pro mě návrat z Anglie něco jako čelní náraz do zdi a nebylo zrovna jednoduché začít znovu. Mám ale celkem tuhý kořínek a naštěstí se umím oklepat celkem rychle. 

V době kdy jsem se vrátil jsem se snažil pokračovat tam, kde jsem kdysi začal a to na Růžovce. Okolnosti mi, ale bohužel nedovolily tam dále pokračovat a musel jsem hledat jinde. 

Mám určité vize o salonu, které se někdy bohužel neslučují s názorem ostatních. Nebudu tady vykládát o mezilidských vztazích nebo o nesmyslech co se vedou a komentovat co se dělo, protože se to zaprvé nesluší a za druhé mě už to ani neba. 

Rozhodně všechno zlé je k něčemu dobré a tam kde člověk vidí konec, může být někdy mnohem lepší začátek. 

Šílené bylo intenzivní hledání a výběr prostoru, jelikož první prostor po třech týdnech jednání bohužel nevyšel a musel se na rychlo hledat jiný. Následně i rychlá desetidenní rekonstrukce, kde se kopalo, tahala se nová voda, komplet nová toaleta, podlahy, a celkové vybavení. 

Všechno se ale nakonec zvládlo.
Já bych tímto velmi rád poděkoval všem těm, kteří mi pomohli a kteří při mě stáli!!

Dneska mohu říct, že je salon přesně takový, jaký jsem si představoval. Jsem moc rád za obrovskou přízeň všech klientů, kteří jsou opravdu skvělí a děkuji jim za to, že mě podporují v myšlence přednosti kvality nad kvantitou a relaxací na nad shonem. 

Do budoucna se budu snažit pokračovat ve všem s láskou a vervou tak, jako doposud. Plánuji rozšiřovat možnost volby ještě luxusnějších pečujících produktů na vlasy.

Rodina v salonu se rozroste o dalšího člena, za což jsem velmi rád a už se moc těším.

Dále do budoucna uvažuji o otevření další pobočky v jiném městě . Je to zatím pouze vzdálená vize, ale když už to vyslovím nahlas, tak ji mohu začít brát jako fakt a jako stanovení dalšího cíle :)

Pokud si mohu zahrát na sudičku a vinšovat salonu něco do budoucna, pak to, aby plnil k čemu byl stvořen a aby stále dýchal stejnou atmosférou a působil pozitivně jako dodnes. 

Základním stavebním kamenem salonu je a bude blaho klienta. Já vždycky budu dělat vše pro to, aby se toto stalo standardem a předností před vším ostatním. Děkuji ještě jednou všem klientům za obrovskou přízeň a do roku 2017 přeji hlavně zdraví, štěstí a spokojenost!  

P.S. Nikdy si nenechejte vzít své přání a touhy někým, kdo je nemá. Věřte sami v sebe a běžte si za svými sny. Je to pohon, je to lék, je to život. 

L.